Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

 

 

 

Obrazek

Böhse Onkelz Kapela byla založená v listopadu 1980 v Hösbachu jako punk rock skupina silně inspirovaný skupinami jako Sex Pistols,Ramones...Zakládající členové jsou Stephan Weidner,Kevin Russell (on nikdy neužívá jeho druhé jméno Richard),Petr Schorowsky a Matthias Röhr (přezdívaný Gonzo).Hudebně byl zdaleka nejvíce zkušený,hrál na kytaru od šesti let a součastně hrál v další skupině Antikorper.Bandička teenagerů, kteří se nechali inspirovat punkem cítili logickou potřebu založit svojí vlastní kapelu. Jméno poté přišlo v zimě 80/81 a to tak,že název kapely je nesprávným pravopisem "špatných strýců" (správná forma by v německém jazyce byla Bose Onkel),je to dětská forma významu pro špatné dospělé lidi,když místní děcka říkali punkové omladině se zelenými vlasy Böse Onkels(zlý strejdové). Jejich rodiny pocházeli od střední vrstvy až po asociální. Jak Böhse Onkelz přibývali na věku, začínali prorážet i ven mimo Hösbach a mířili k Frankfurtu na víkendové punk meetingy.1981 Türken raus (Turci pryč): Většina tvrdí, že Böhse Onkelz napsali jejich skandální song Türken raus, za který jsou stále popotahováni, jako skinheadská kapela.Bylo to ovšem opačně, tohle byl jeden z prvních songů v jejich repertoáru a byl napsán v kontextu střetů ruzných mladých subkultůr, které žily na předměstích Frankfurtu. Na druhou stranu není sporu, že pro dalších pět let měli Böhse Onkelz nepřátelský názor na cizince. 

Obrazek

První dva roky hráli Böhse Onkelz pár koncertů v centru pro mládež v Bockenheimu. Jejich repertoár obsahoval songy jako Türken raus a pár dalších typicky punkových songů jako třeba Bullenschwein(Policejní prasata) a tak. S ustupující agresivitou v songách a německými texty, odnesla jejich popularita a měkkost fanoušky od punku. Böhse Onkelz, ve své asociální proslulosti a autenticitě stále sledovali jedním okem střípky co zbyly po punkovém hnutí a druhým okem pokukovali po Anglii, kde se rodilo zcela něco nového. 

Obrazek

A jako vždy, to nové zamířilo po čase do Německa. Přichází čas pro to magické slůvko Oi!, které se během relativně krátkého času stalo bitevním křikem pro celou generaci mladé pracující třídy, která sotva vylezla z puberty a která trávila víkendy bitkami na stadionech s fanoušky protivníka. Na začátku oi znamenalo být nepolitický, hrát rychlý punk s tvrdými texty, oblíkat se trošku líp než nádražní punkáči a nevzdávat se nikomu a ničemu. Když kapely jako Slime z Hamburku přijali místo v radikální levici, Onkelz naskočili na nepolitický Oi! vlak, který jim dal prostor a možnost ventilovat jejich hněv. 

Obrazek

Soudržnost mladých hnutí punks a mladé skinheadské scény nemohla vydržet politický tlak a velmi rychle se radikálně roztříštila. To,co se stalo ve Velké Británii, stalo se i v Německu. Radikální pravice, která zneužívá hrdost a skrytý patriotismus v Oi! scéně pro svoje potřeby. Během jejich koncertu v roce 1983 v Berlíne(v bunkru nazi kapely KDF(Kraft Durch Freude)) zahrála kapela naposled song „Türken raus“, poprvé a naposled zahráli song Oi Oi Oi, nyní pojmenován Deutschland den Deutschen (Německo pro Němce), takhle verze se dá najít na jejich demo kazetě. Stále malá skinheadská scéna oslavovala Onkelz jako své hrdiny a pravicové strany viděli šanci, jak přímo infiltrovat scénu. V roce 1983 Böhse Onkelz začli přecházet od Oi!scény ke skinheadské scéně. Kapela byla stále nezkušená v hudebním byznysu a tak s radostí podepsali kontrakt. 1984 je rozhodující rok pro Böhse Onkelz: nahráli své první LP Der Nette Mann a zajistili si místo kultovní kapely pro skinheadskou a chuligánskou scénu. Der Nette Mann je první album německé kapely, jejíž členové jsou 100% skinheads a jsou propojení ze scénou. 

Obrazek

Texty na albu se většinou zaobírají násilím, alkoholem a sexem. Později(1986) je album zkoumáno Německou federální dohlížecí agenturou pro publikace které jsou škodlivé mladým Lidem (BPJS) a bylo zakázano prodávat na německém trhu. Po vydání dvou dalších alb kapela v roce 1985 odehrála poslední koncert jako skinheadská. Od začátku jasně deklarovali, kde stojí politicky. Před tím než Böhse Onkelz nastoupili na podium, skinheadi jednohlasně zpívali Německo pro Němce, se zdviženou pravicí, Cizinci pryč a Sieg Heil. Teďka může každý Onkelz vytýkat, že ihned nezrušili koncert. 

Obrazek

Kapela byla dokonce zahrnutá ve tvorbě téhle scény a na začátku nebylo zcela jasné, jakým směrem se scéna bude ubírat, nicméně kapelu nemůžeme nazývat xenofobní a pravičáckou v týhle fázi. I když nemůžeme popsat politickou orientaci kapely jako radikální pravici a oni sami se necítili v téhle fázi jako radikální pravičáci, jejich publikum stále mluvilo jasnou řečí. Böhse Onkelz už nechtěli být déle kultovní kapela skinheadské scény. Rok 1987 byl druhým rokem, kdy byla kapela pryč ze skinheadské scény a vyšlo jejich první metalové album Onkelz wie wir. O album se nezajímali vůbec noviny. Jen pár hudebních časopisů vědělo něco o odchodu Onkelz ze skinheadské scény, ale nechtěli to uznat. Píseň Erinnerungen (Vzpomínky) což je píseň z alba O.w.w. symbolizuje jejich vzath ke skinheadské scéně a také dokumentujne jejich odchod. 

Obrazek

Mezitím i Kevin opustil skinheadskou scénu. Zahodil svůj suspenzor a boty a nechal si narůst vlasy. A v tomhle čase,1986 skupina postupovala bez jakéhokoliv rozlišitelné politické motivace. Alba následující také obsahovala písně o pití a násilí, ale byla bohatší o hudební a lyrické prvky. Navzdory značným problémům způsobeným Russellovým alkoholem a heroinovém návyku, skupina stále pracovala společně. Pravda, předtim kouřil trávu, chlastal a čichal lepidlo, ale teď se točil na kokain, LSD, speed a extázi. Jeho byt na Weberstrasse 28, které mu se říkalo jen 28 se stával větší a větší drogovou dírou. Na začátku zde bydlel i zbytek kapely. I přesto všchno je na podzim 1988 vydáno páté album kapely Kneipenterroristen (Hospodský teroristi). 

Obrazek

Rok 1990 je nejčernějším pro Böhse Onkelz. Kevinovi drogové anabáze v 28 inspirují Stephana k psaní některých z jeho nejponurejších textů. Songy jako Leiden (Utrpení), Necrophil and Hast du Sehnsucht nach der Nadel (Jseš závislý na jehle) dokonale popisují jeho náladu. Šesté album Onkelz Es ist soweit(Došlo to moc daleko) vydané v roce 1990, dosahuje vynikajících prodejních výsledků a stává se jedním z nejlepších německých hard rockových/ metalových alb v historii. 

Obrazek

Kapela se dostává na dno, když je jejich dlouholetej kámoš 23 elektrikář Andreas Trimborn ubodán k smrti ve Speak Easy, v hospodě v Alt-Sachsenhausen. Další klíčová zkušenost, která kapelu neoddělitelně svařila dohromady a dala materiál pro nové songy. Bohužel v tom samém čase Kevin totálně zapadl do svýho bahna drog. Nyní bral velké denní dávky kokainu a viditelně scházel. Malý počet zmínek o kapel v denní tisku a hudebních magazínech viditelně říkal, že Böhse Onkelz nejsou akceptováni hudebním průmyslem a že se neví o jejich odchodu ze skinheadské scény. Pár článku obviňovalo kapelu, že je stále aktivní v pravicové scéně, ale že svoje názory vyjadřují opatrněji a jinak, kvůli prodejnosti jejich alb, ale hluboko jsou stále nic víc než Nazi skinhead kapela, která hraje špatnou muziku a měla by být umlčena. Jinak LP Es ist soweit se prodalo 30000 kusů ve velmi krátké době. 

Obrazek

Jejich nahrávka z roku 1991, jejich první LP vydané na Bellaphonu se jmenovalo Wir ham noch lange nicht genug (My nemáme nikdy dost), je silně ovlivněno prožíváním jejich osobních zážitků. Za pár měsíců se prodalo přes 100 000 kopií tohoto alba. Tisk se začal klasicky o Onkelz zase zajímat a snažil se rozdrobit jejich popularitu pouze na skinehadskou scénu a poptávka po změně názvu se ozývala častěji a častěji. V té době neměla kapela ani jeden videoklip pro hudební programy a jejich muzika se nehrála ani na rádiích. Hudební průmysl volal po veřejném bojkotu kapely a začal masivně ovlivňovat hudební trh. Cíl tohoto všeho byl umlčet kapelu nebo jí donutit ke změně názvu a ještě lépe zpívat anglicky. 

Obrazek

Nabídek, které toto potvrzovali přibývalo. Kapela stále odmítala diskutovat o změně jména a zodpovídala se tlaku díky svým songům. Bylo by možné v Německu změnit názory, přiznat chyby a nějak intelektuálně dospět, říkala kapela. Každému se nějak vyvíjí vědomí. Stephan a kapela byli pevně rozhodnuti nechat jméno Böhse Onkelz jako symbol pro změnu názorů a nepodlehnutí okolnímu tlaku. Kevin vypadal, že je ztracen, v té době byl závislej na heroinu a alkoholu a jen ztěží ustával ty koncerty, které v té době byly. Kapela zažívala největší krizi od doby jejich založení v roce 1980. Kevin spotřeboval 2 litry Jägermeistera a pár gramů heroinu denně a pomalu spěl k vlastní sebedestrukci. 

Obrazek

V roce 1992 dosáhla válka médií proti Onkelz vrcholu. Obálky novin byly už skoro groteskní. Na jaře, se prodej nahrávky Live in Vienna velmi dobře dařil a bylo uděláno i VHS video a živé dvojalbum a když v roce 1992 se jejich osmé vydané studiové album Heilige Lieder(Svaté písně) umsítilo na 6. místě v německých hitparádách a to bez jakékoliv reklamy, bez jakéhokoliv pouštění v rádiu a bez jakéhokoliv videoklipu, strhla se hotová bouře rozhořčení. Za krátký čas se prodalo 200 000 kopií a media prezentovala pro zahraniční čtenáře poprvé termín pravicový rock. Mnoho článku vynilo Onklez z útoků radikální pravice v Möllnu, Solingenu, Hoyerswerdě, Hünxu a jinde. Byli popisováni jako hrot kopí neonacistické scény a byli házeni do jednoho pytle s pravicovými fašistickými kapelami, které nikdy neprodali více než 500desek. Někteří novináři hledali za texty Onkelz různé skrývačky a chtěli to přehazováním písmen nějak dokazovat, že obsahují fašistické poselství.Jako reakce na toto, Weidner napsal písně jako Fahrt zur Holle ( Dostat se do pekla ),nebo Danke fur Nichts ( Díky za nic ).Od jejich předchozího alba v roce 1991 kapela neudělala ani jeden rozhovor.

Obrazek

Ale události v Německu donutily Böhse Onkelz, aby se jasněji vyprofilovali a na začátku podzimu to vypadalo tak, že Stephan Weidner běhal každý týden od jednoho interview k druhému. Kapela hrála nyní více koncertů, vydávala nahrávky, které jsou stále patrné v německé hudební historii. Songy o životě, bolesti, starostech, vzteku, víře, míru, politice a lžích.Velké obchodní domy jako Mediální Markt,svět hudby(WOM) a Saturn stále odmítají prodat Onkelz alba do konce 1990.Od roku 1994/95 je Kevin čistý. Následující nahrávky jsou od roku 1998 jedničkou ve všech medii kontrolovaných hitparádách.Skupina má velmi mnoho fanoušků a jsou jedním z nejúspěšnějších kapel v Německu.V 1998 prodali 300,000 kopií alba Vivat los tioz v prvních 48 hodinách vydání.Onkelz sdíleli podium s kapelami jako Rose Tattoo, Motörhead, Biohazard, Pro-Pain a s mnoha dalšími.8 srpen 2003,navzdory záporným názorům byli Bohse Onkelz vybraný jako předkapela Rolling Stones pro jejich koncert ve volné přírodě na Hanoverské ploše pro pořádání trhů. . 

Obrazek

Kapela se distancuje od nácků v songách a v bitkách před podiem. Böhse Onkelz jsou hlasem jedné generace s vlastní vírou. Pravá muzika z ulic neměckého Frankfurtu pro opravdové podpsy  v celé 25 rockové historii. Šok pro všechny fanoušky kapely přišel, když Onkelz oznámili konec kapely na 24. květen 2004, i přes to, že nový rok pro ně začal skvěle. 

Obrazek

Noviny vzaly toto téma a psaly o něm jako o ostatních tématech. Ve skutečnosti, důvod pro rozpad nejkontroverznější rockové kapely z Německa byl trošku víc pozemský a pochopitelný, než si fanoušci představovali. 

Obrazek

Všechny písně Onkelz byli zazpívány a všechna piva vypita. Všeho bylo dosaženo. Fenomén Onkelz byl rozprášen a už se z něj nic nedá dostat. Každý člen kapely souhlasil, že tohle byla životní činnost, která by neměla sklouznout do tupé mediokracie. A tak předtím, než by ztratili úctu u svých fanoušků, ohlásili Böhse Onkelz konec kapely. Zklamání jejich fanoušků bylo bezedné a bylo velmi intenzivně probíráno na stránkách kapely a na internetu a kapele bylo posláno nespočet dopisů a emailů. 

Obrazek

Ale pro Onkelz už nebyl možný žádný návrat. Věřili, že ukončení Böhse Onkelz v tuhle neočekávanou chvliku akorát utvrdilo jejich vlastní úctu a resprezentuje to vrchol jejich kariéry. Nejméně komerční věc, co může někdo udělat je odejít ve chvíli největší slávy. 

Obrazek

A rozpad přišel v čase, kdy se prodej nahrávek dostal zase o třídu výš i přes špatnou ekonomickou situaci v hudebním byznysu. Böhse Onkelz jsou skutečným fenoménem v Německu. Jsou nevětší komerční undergroundová kapela, která kdy existovala, nejkontroverznější mikrokosmos v hudebním průmyslu, nezávislá a úspěšná jen díky sobě, skvěle fungujícímu mainstreamu i přes obchodní práva, mutace šedi v hudebním světě. 

Obrazek

Žádná kapela na světě nikdy tak nepřitahovala fanoušky nebo nefanoušky. Žádná kapela v Německu nebyla nikdy tak milována nebo nenáviděna. Když dva nějvětší německé rockové magazíny Rock Hard a Metal Hammer otiskly historii a reportáže o Böhse Onkelz a často cestovali do Frankfurtu kvůli interview, méně důležité magazíny trvaly na svých předsudkách a stále psali nenávistně.

Obrazek

Například Josef Winkler z Musikexpres napsal:“ Žhavě z tisku. Právě jsme obdrželi zprávu, že se Böhse Onkelz rozpadli. Pokud potřebujete projímadlo, běžte na www.onkelz.de a přečtěte si ty neuvěřitelné bombastické žvásty co tam napsali členové kapely. Kapela chce , aby si jí lidé pamatovali, nenáviděli, proklínali a nebo obdivovali. A proto Onkelz volají po konci, protože je čas na konec.“

 

Obrazek

Poslední koncert co hráli byl v létě 2005 na Eurospeedway/Lausitringu. Festival byl vyprodán-120,000 lidí. Image:VCT1-S.RUEDRICH.jpg

Jejich poslední album Adioz se stalo opět jedničkou v hitparádách. Legenda říká ADIOZ!!! Odpočívejte v pokoji/ Viva los tioz!

 

Obrazek

 1743730_628339467231402_220307263_n.jpg